Louka

Louku v novém obsazení jsme hráli v Klášterci podruhé. Představení bylo pravděpodobně zdařilé a asi se i líbilo. To si myslíme podle toho, že se diváci smáli, tleskali a že rajče nepřiletělo ani jedno. I když je pravda, že jsou v tuto roční dobu drahá. Měli jsme strach z různých chřipek a taky že jo. Koza, která má jako správná koza dělat méé, hrála díky rýbě ovci převlečenou za kozu, páč mečela béé. Královna, díky nachlazení, i v něžných písních krákala hlasem pětasedmdesátiletého děsně vostrýho rockera. A rádce, který má samou láskou dělat královně, co jí na očích vidí (např. vozit ji na zádech), jí nedělal nic, páč měl zánět v lokti a antibiotika. Ale stávají se horší věci, třeba někdo něco zkazí a pak je on i ten druhý úplně v hajzlu...

Anebo že si někdo pozve dobrého a oblíbeného fotografa, škemrá, aby si udělal čas a nezajistí mu lístek či vstup do sálu zdarma a on pak musí vytáhnout peníze a ještě si tu trachtaci zaplatit. No nic. Fotky Fandy Červeného, kterému tímto děkuji, zatím najdete zde.