Lounské divadlení

Když jsme naposledy hráli Bistro ve Vrchlickém divadle v Lounech, optal se nás ředitel divadla Vladimír Drápal, zda se letos přihlásíme na přehlídku Lounské divadlení. Na tuto přehlídku jezdíme celkem pravidelně, tak prý by byl rád, kdybychom přijeli i letos. No tak proč ne, řekli jsme si, vždy si rádi zahrajeme v nefalšovaném divadle. Ale my nemáme žádou novou hru, tak jak to udělat? Vy prý si nějak poradíte, řekl nám. 

Takže jsme mu nabídli Louku. Hru, kterou jsme nedávno obnovili a ve které  hraje zcela jiné obsazení než při premiéře před x lety. Hru, kterou na motivy Horníčkovy hry, velmi upravil Míra Nyklíček. Hru, která nemá ale vůbec žádné přehlídkové a soutěžní ambice. Hru, kterou můžeme zahrát u vás v obýváku. Hru, která je pouze pro zpříjemnění večera. Hru, ve které předstíráme, že umíme zpívat. Hru, ve které kytarista hraje na kytaru a nemusí předstírat, že to umí. Hru, ve které hraje herec s poruchou pozornosti, takže v zákulisí vždy vyrušuje a vykládá tu o sekání dřeva, tu o hodině dějepisu, tu o o tom, že neví, kterou stranou má za chvíli vyjít. Hru, ke které rozdáme porotě náhradní tužky, páč ty své si okamžitě vypíšou, až si budou dělat poznámky typu - a to má být co?

Takže chcete-li tuto šou vidět na vlastní oči, přijeďte se podívat 11. 3. ve 20 h do Vrchlického divadla v Lounech.

PS1: Hrajeme po výtečné slovenské Kapustnici, kterou jsme viděli na Jiráskově Hronově, takže to bude docela masakr.

PS2: Jo a zapomněla jsem říct, že předhlídku zahajujeme, takže se dá předpokládat, že tam budou sponzoři a papaláši z města, takže se dá předpokládat, že dají díky nám divadlu příští rok míň peněz, takže se dá předpokládat, že nás už Drápal nikam nepozve.