Příliš hlušná samota v Libochovicích

Honza odehrál včera své nevímkolikáté představení na přehlídce Libochovické divadelní léto. Zážitky z toho mám takovéto: ač jsme hráli od půl osmé večer, vyráželi jsme na místo určení už v půl desáté ráno (Honzo, už jsi mluvil s Vaškem, že by se mu takovéhle šprýmy měly zakázat?). Květa mi vyprávěla v šatně tajně vtip. Muselo to být asi tajně, protože zrovna když říkala pasáž o sexu, kde si to - dle Květiných slov- dva spolu rozdávali, náhle někdo vešel do šatny a Květa leknutím skoro spadla ze židle. Sex ve vtipu jí málem způsobil infarkt. Další zážitek byl, když jsme s Majdou viděli se shora z lávky Honzu, jak se rozcvičuje před představením. Zpívali jsme mu k tomu Krááásný úúúděl máááme dnes padapapááá a on nemohl ale vůbec nic dělat. Honza měl nakonec potlesk ve stoje, takže se evidentně rozcvičil dobře. Největším zážitkem ovšem pro mě bylo, když se místní technik z divadla po představení nabídl, že ten bordel, který vždy naházíme na jeviště, za nás druhý den uklidí (většínou, když to pořadatelé vidí, tak omdlévají). To bylo moc milé. Ale nemohli jsme mu to udělat. Zůstaly po nás jen zlaté třpytky.