Zápisky z Hronova

Pátek 6. 8. 2010

8:13 dvě auta (Nyklíčci + Kalová a Škach + Milota + Hlaváčová) vyráží od Františkánu

8.14 jedno auto se vrací, zapomněli jsme papíry od vozejku

8:17 konečně vyjíždíme

8:19 blbá domluva, každé auto jede jiným směrem

8:40 konečně zase spolu

9:20 - 13.05 leje jako z konve, jedeme krokem

někdy kolem 14.10  jsme v Hronově, nic se nezměnilo, vše je stejné jako vloni, ubytujeme se, přivítáme se s Láďou Dlouhým a Lukášem, kteří nás přijeli podpořit a vyrážíme do naší oblíbené hospůdky. Při cestě líčím Ivě, "krásy" této knajpy, která se vyznačuje podivným odérem, stylem záchodů a výborným smaženým sýrem a pivem. Zrada, hospoda je po rekonstrukci, vypadám jako kecal. Nicméně pivo je výborné.

14.30 setkáváme se s Vaškem, který okamžitě zakazuje Honzovi pivo (Honza mu vykecal, že ho nějak škrábe v krku). Honza si dává čaj, všichni si to fotíme, protože jsme Honzu pijícího čaj v životě neviděli. Připojuje se k nám Michal s Terkou, kteří tu jsou celý týden. Chválí pohádku pro děti a Franka V., kterého uvidíme i na žních. Zjišťujeme, že v hronovském programu máme u techniků napsaná jiná jména. Okamžitě Honzíka začínáme oslovovat jeho novým jménem Mik Múdry. Vašek nám také oznamuje změny v představení. Prý o všem dlouho přemýšlel. No právě.

16.00 probíhá přivítání souboru. Stojíme na schodech před Jiráskovým divadlem. Je na nás zvláštní pohled. Divadlo jednoho herce a my jsme zaplnili téměř celé schody.

16:20 Honza jde na ubytovnu, dnes ho prý nikam nevytáhneme, bude si opakovat text a dobře se vyspí. Vašek ho chválí.

16.30 jdeme na představení

16.40 zíváme a díváme se po sobě, co že to má znamenat

16:45 Honza se přes Vaškův přísný zákaz zastaví v nejvzdálenější hronovské hospodě na pivo.

16:47 ve dvěřích hospody Vašek. Ohař!

17:30 končí představení, běžíme do hospody, diskutujeme o divadle

19.30 další divadlo

21.30 voláme Honzovi a lákáme ho na pivo. Nejde, už je v pyžamku.

Sobota, den D., 7. 8. 2010

9.30 Honza ztratil hlas, musí jet na kalciovku

10:45 Vašek se dozvěděl tu dobrou zprávu, omdlívá se slovy ty, vole.

12.15 začínáme stavět scénu v Jiráskově divadle. Vašek je tak nervózní, že začíná vyprávet vtipy. Směje se jim jen on sám a občas Láďa, protože je to hodný pan učitel a nechce tomu nebohému děcku kazit radost. Míra poznamenává, že teď už chápe, proč Vašek nerežíruje komedie. Všechny nás tato poznámka rozdovádí, jen Vašek podotýká, že jsme blbý a že tomu nerozumíme.

12.45 - 14:30 Vašek má v kapse šroubovák, klíč, hasák, v puse má izolepu a provázek, v ruce  drží papundekl a začíná se potit.

14.31 Dáša (hlavní technik v JD), která by se uplatnila ve věznici Shawshank, na všechny Vaškovo technické výmysly (čti efektní vychytávky) reaguje slovy:neexistuje. Vašek ani nedutá, protože Dáša už má 2,5 koťátka (bohužel jen pro zasvěcené - tento výraz nejde vysvětlit, ten se musí zažít)

14:45 - 15.10 Květa hledá nůž, který si pro tyto případy Honza pečlivě schoval a nechce si to nechat vysvětlit

15.30 Vašek stojí na štaflích a věší Mančinku

15:45 Vašek stále stojí na štaflích a věší Mančinku

15:55 Vašek stojí na štaflích a Dáša má už 3 koťátka. Vyhrožuje, že začne pouštět lidi a nic jí nezajímá.

16:00 Honza se ještě nevrátil z nemocnice, za půl hodiny by měla vypuknout akce.

16:05 Honza přjel, líčí nám, že doktora musel důrazně upozornit, že tu kalciovku opravdu potřebuje, protože nemůže mluvit. Požádal ho samozřejmě svým hromovým hlasem, čímž svému požadavku dodal na důvěryhodnosti. 

16:30 první představení, Honza je hodně nervózní, začátek je pomalý, házecí technika se to v závěru snažila urychlit, svítící technika (Mik Múdry alias Amir Dobrý) to hned pochopila, bohužel herec nikoli, takže to nakonec vypadalo tak jak to bylo, totiž jako chyba. Taky sebevražda byla lehce vtipná, páč Honza se sune do lisu jako Maxim Turbulenc do CT tunelu. 

17.30 několikaminutový potlesk + potlesk ve stoje = úspěch

17:40 přibíhá plašan Vašek a honem honem do Čapkárny, aby nepropásl první reakce diváků, doprovodná levná četa uklízí ten naházený bordel, Vašek slibuje, že sám opět pověsí Mančinku - asi zapomněl, kolik času mu zabrala ta první

17:41 smějeme se mu za zády a představujeme si reakci Dáši až ho uvidí zase těsně před představením na štaflích se všemi těmi hřebíky a provázky v puse

18.30 všichni kromě Vaška s Honzou pijeme pivo

19:30 už jen někteří z nás pijou pivo

19:45 uvědomuji si, že, já debil, po těch pivech budu muset ještě lézt po žebříku nahoru nad jeviště! Beru si žvýkačku, aby Dáša nic nepoznala a pustila mě nahoru. Chci jí předvést trik hasičů s rychlým sjezdem tyče, ale v poslední chvíli si to rozmýšlím, trochu taky proto, že Vašek stále stojí na štaflích a Dáša začínala mít zase nějaké to koťátko.

20:30 začíná druhé představení, které je svižnější, pro  tuto várku diváků ale náročnější, protože přišli z řachandy Limonádový Joe

21:30 několikaminutový potlesk, házecí četa se na sebe snaží upozornit sypáním konfet, ale není jí to nic platné, svítící četu telepaticky navádíme, ať se na sebe taky snaží upozornit tím, že na Honzu zhasne. Michal si pro herce připravil překvapení v podobě čerstvě natočeného piva, které Honzovi podává přímo na jeviště. Honza se nejprve upejpá, dělá jako že je zarytý abstinent, ale nakonec je žízeň silnější a mistr podléhá.

21:40 setkáváme se s Ivetou a Jardou, kteří se na nás přijeli podívat, což je moc milé 

22:00 běžíme na ohňostroj, který opět nezklamal

22.30 odklízíme ten svinčík z jeviště, zametáme, luxujeme, pucujeme, kolemjdoucí místní technik se podivuje a chválí nás, že jsme jedni z mála, kteří po sobě tak pěkně uklízejí jeviště. Taky Dáša se usmívá, což je asi znamení, že vše děláme správně. Dostává od nás květinu.

23:30 naše letošní kmenová hospoda zavírá, jdeme do místního nonstopu, kde mají pouze lahvové Plzně, které po našem nájezdu ale brzy dojdou.

01:00 někdo jde spát, někdo jde do Tritonu a někdo si myslí, že až tam v půl druhý v noci přijde, že všichni nebo alespoň někteří z nich udělají ochch, to je on, mého srdce dnešní šampion. Někteří skutečně dělají jakési chch, protože v půl druhý v noci - to už je opravdu pěkná řádka sklenic vína a artikulace již není to, co bývala.

Neděle 8. 8. 2010

8.00 odjížíme

8:30 sraz na benzínce, snídáme a sdělujeme si různé důležité věci. Vašek nám například sděluje některé postřehy jeho kamarádů. Jedna divačka si prý při představení odžila svou vlastní vnitřní katarzi. To mě, známou intelektuálku, rozdovádělo tak, že vuvuzela byla proti mému smíchu dětskou flétničkou . Až mi opět Vašek musel říci svou oblíbenou větu, že tomu nerozumím a pomyslet si, že je rád, že jede jiným autem, neboť tušil, že tato věta se stane po celou cestu domů důvodem k našemu rozveselení.

Zapsala tak, jak to opravdu bylo, Zdenka N.